Zuzana | 3. 5. 2024 08:44
V minulém měsíci se na půdě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uskutečnila série 3 kulatých stolů, které se věnovaly mládeži a jejímu rozvoji. Zúčastnili jsme se jich jako zástupci ČRDM, tedy organizací dětí a mládeže i mladých lidí. Od nich jsme získali mnoho podnětů, které jsme na kulatých stolech sdíleli. Přímo mladé lidi zastupovala naše delegátka Zita Krotká. Jaký je její pohled na kulaté stoly?
Mládež se na posledních pár let stala systémově opomíjeným tématem. V roce 2020 vypršela platnost strategického dokumentu Koncepce podpory mládeže, odbor pro mládež při MŠMT byl úplně zrušen a jeho gesce, tak nebyla nijak řádně ukotvena.
To vše se ale změnilo v roce 2023, kdy byl odbor obnoven a začalo se pracovat na nové strategii mládeže, která by měla zmapovat bariéry, kterým mladí lidé čelí a zároveň přijít s řešeními, jak situaci vylepšit, a navrhnout cíle a témata, kterými je třeba se v oblasti mládeže zabývat. Z tohoto důvodu ministerstvo samo zmapovalo důležité oblasti a témata, vyšlo i z už existujících dokumentů a vytvořilo participační mechanismus přípravy strategie. Jednak probíhají kulaté stoly a jednak vznikl panel mládeže o dvaceti členech s nejrůznějšími životními zkušenostmi, a tak i diverzní pohledy na nejrůznější problematiky. Nově vznikající strategie definuje mládež jako skupinu v rozmezí 15 až 30 let, ale zároveň bere v potaz, že se nejedná o homogenní skupinu a vnímá lišící se potřeby i v rámci ní.
V dubnu proběhly tři kulaté stoly, kterých se účastnili tzv. stakeholdeři, v našem případě organizace, které s mládeží spolupracují a mají tak přímý náhled do problémů, jímž tato skupina čelí. Našim úkolem bylo popsat problémy a zmapovat bariéry a navrhnout ideální stav, ke kterému by měla strategie směřovat. Účastníci byli rozděleni do skupinek s různými tématy, které ministerstvo zpracuje. Sama jsem se zúčastnila jedné skupiny na každém z kulatých stolů. Zastupovala jsem mladé lidi jako delegátka Strukturovaného dialogu s mládeží a jako mluvčí Republikového fóra parlamentů dětí a mládeže. Co se v nich řešilo?
Podpora participace mládeže
První kulatý stůl se věnoval tématu participace mladých lidí, ať už politice či v aktivitách neformálního vzdělávání.
Pro mě nejzajímavějším poznatkem bylo to, že mezi mládeží a stakeholdery je často těžce prolomitelná komunikační bariéra. Organizace mají pocit, že se do jejich činnosti mladí lidé zapojit nechtějí, kdežto mladí si zase myslí, že o ně není zájem. Máme tu tak víceméně nabídku i poptávku, která o sobě neví. Když už ale mládež zapojíme, tak se často jedná o rybníček o vysoce motivovaných a ambiciózních jedinců, jak tedy skutečně docílit inkluze? Zabývali jsme se tím, jak navázat kontakt se znevýhodněnou mládeží a dosáhnout toho, že bude mít sebevědomí i chuť participovat.
Na závěr jsme došli i k polemice nad tím, zda vytváříme příležitosti, které bychom si pro mládež představovali my sami nebo takové, po kterých mladí lidé skutečně touží. Tyto dvě představy často nemusí být stejné, ba ani podobné a my se zase dostáváme ke komunikační bariéře, kterou je těžké pro obě strany překonat.
Rozvoj plného potenciálu mladých
V pořadí druhý kulatý stůl se zabýval potenciálem mládeže, což je velmi široké a tak i složitě uchopitelné téma. Jako největší problém jsme shledali to, že společnost si často neuvědomuje, že investice do mládeže je investicí do budoucnosti nás všech. V určitých kategoriích nelze potenciál mladých lidí kvantifikovat a my si ho bez “číselného vyjádření” nedokážeme vhodně představit a pracovat s ním tak.
Naznali jsme, že sebevědomí je klíčovou složkou zapojování mládeže, a pro nás je tak důležité motivovat tuto generaci a dát jí prostor, aby věděla, že má v participaci své místo.
Přechod do dospělosti
Posledním, ale ne méně důležitým, tématem, které tuto sérii kulatých stolů uzavřelo, bylo přechod do dospělosti.
Moje skupinka se věnovala především tomu, kolik překážek celkem musí mladý člověk překonat při cestě k osamostatnění a akcentovali jsme, jak složitá tato cesta může být. Opět jsme dospěli k tomu, že základem problému je nedostatečné sebevědomí, co se týče řešení problémů a strach z neúspěchu vztahující se ke zvykům z formálního systému vzdělávání.
Všechny tři dny věnované mládeži mi dali spoustu motivace. Je povzbuzující vidět, že život nás, mladých lidí, je opět aktuálním tématem v naší společnosti a my tak máme naději, že se věci začnou měnit k lepšímu. Často se v kontaktu s mládeží setkávám s frustrací, kdy máme pocit, že nikoho nezajímá, jaké máme problémy, a jakým bariérám musíme na denní bázi čelit.
Konečně ale začínám mít pocit, že přichází nová éra smysluplné participace, která nás mladé bere jako rovnocenné partnery a ne jenom jako tokeny za “plusové body.”
Zita Krotká, mladá delegátka Strukturovaného dialogu s mládeží
