Posílení role studujících
Jedním z klíčových témat byla role studujících a jejich možnosti ovlivnit prostředí, ve kterém se denně pohybují. Mezi hlavní návrhy patřilo:
- Podpora žákovských parlamentů – vedení škol by mělo studentům více naslouchat a zapojit je do rozhodovacích procesů.
- Více volnosti ve výuce – možnost volby předmětů a metod výuky podporuje individuální přístup a motivaci.
- Bezpečné a otevřené prostředí – nejen pro studenty, ale i pro pedagogy. Důležité je vytvářet prostor pro respekt a toleranci.
- Tripartitní setkání (žák – rodič – učitel) – lepší komunikace mezi všemi stranami pomáhá předcházet problémům a budovat důvěru.
- Možnost obracet se na zřizovatele škol – pokud podpora ze strany vedení školy nefunguje, studenti by měli mít možnost se obrátit na vyšší instituce.
- Nižší věková hranice pro školské rady – aby se mladí lidé mohli více zapojit do rozhodování o chodu škol.
- Setkávání žákovských parlamentů mezi školami – sdílení zkušeností může inspirovat další školy k zavedení osvědčených postupů.
Co mohou změnit studenti sami za sebe?
Nejde ale jen o velké systémové změny. Atmosféru ve škole ovlivňuje každý student svým přístupem:
- Respekt k učitelům i spolužákům – vytvoření bezpečného prostoru začíná u vzájemného respektu.
- Sebepéče a empatie – wellbeing začíná u jednotlivce. Znát své limity, umět si říct o pomoc a být oporou pro ostatní je zásadní.
- Zapojení do školních iniciativ – například prosazování školního psychologa či dalších odborníků na duševní zdraví.
- Podpora spolužáků – být k sobě ohleduplní a nebát se nabídnout pomoc.
- Iniciativa v kultivaci školního prostředí – drobné změny, jako je snaha o lepší komunikaci, mohou mít velký dopad.
- Možnost zvát odborníky – studenti by měli mít právo navrhovat témata pro přednášky a workshopy.
Největší překážky a jejich řešení
Samozřejmě, zlepšení wellbeingu ve školách naráží i na různé překážky. Během diskuze se podařilo pojmenovat ty největší a navrhnout jejich řešení:
- Špatné vztahy ve třídě → Více podpory iniciativám jako „Nenech to být“ a zavedení schránek důvěry.
- Chybějící (nebo málo dostupná) metodika na wellbeing → Lepší propagace již existujících kurzů pro učitele.
- Nedostatek psychologické péče → Zvýšení dostupnosti školních psychologů a dalších specialistů.
- Málo relaxačních prostorů → Vytvoření odpočinkových míst ve školách.
- Neochota škol věnovat se wellbeingu → Zahrnutí tématu do školních strategií a větší podpora vedení.
- Nedůvěra v učitele → Posílení komunikace mezi učiteli a studenty.
- Příliš velký tlak na výkon → Otevřená diskuze o reformě školního systému.
- Stigmatizace duševního zdraví → Osvětové kampaně a destigmatizace.
- Podfinancování wellbeingových opatření → Hledání externích zdrojů financování.
- Povinnost školních psychologů informovat rodiče o návštěvě studenta → Diskuze o možné změně legislativy.
- Politizace tématu wellbeingu → Důraz na odborný a neutrální přístup.
- Roztříštěný systém podpory → Lepší koordinace mezi školami a ministerstvem.
Závěrem
Kulatý stůl ukázal, že wellbeing ve školním prostředí je komplexní téma, které vyžaduje spolupráci všech aktérů – studujících, učitelů, vedení škol i zřizovatelů. Hlavními prioritami by mělo být zvýšení dostupnosti psychologické péče, podpora otevřené diskuze o duševním zdraví, zapojení studentů do rozhodovacích procesů a vytvoření bezpečného a respektujícího prostředí pro všechny. Realizace těchto opatření může významně přispět k lepší atmosféře ve školách a celkovému wellbeingu studujících i pedagogů.
Lucie Bíbová, koordinátorka projektu podpory duševního zdraví, Česká rada dětí a mládeže