V českém prostředí sílí občanská společnost a neziskové organizace. Jak se v nich dá uplatnit? Martin Batko si s námi povídal o svých zkušenostech.

Rozhovor s Martinem Batko (MOB) o uplatnění v neziskových organizacích

Martine, začnu netradiční otázkou, jejíž odpověď však možná ilustruje množství tvých aktivit a tvé vytížení. V kolik hodin jsi šel na dnešek spát?

Pozdě, velmi pozdě, měl jsem toho hodně. Do 2 ráno jsem komunikoval s členy Mladých občanů ohledně probíhající „Akademie", následovala příprava na poradu managementu v mé práci v DofE Award, což je Mezinárodní cena vévody z Edinburghu, poté jsem se ještě věnoval přípravě na zkoušku. Ráno jsem musel vstávat v 8 hodin, ale tohle bylo poněkud extrémní, normálně je to o něco klidnější.

To zní skutečně extrémně. Zmínil jsi několik tvých hlavních aktivit. Pojďme postupně. Kdo jsou Mladí občané a co v nich děláš?

Mladí občané jsou uskupením mladých lidí, kteří se prostřednictvím svých aktivit snaží rozšiřovat politickou gramotnost svých vrstevníků a zároveň jim nabízí možnosti měnit své okolí k lepšímu. V žádném případě nám nejde o propagaci jakéhokoliv hnutí nebo ideologie, usilujeme o posilování schopnosti kritického uvažování a větší orientaci ve věcech veřejných. V rámci MOBu, jak se sami zkráceně označujeme, funguji jako místopředseda, mám na starosti jeden z našich stěžejních projektů, Akademii Mladých občanů.

Čím se Akademie Mladých občanů (AMOB) zabývá?

Jedná se o sérii čtyř workshopů pro studenty středních škol ve třech největších městech ČR. V rámci jednotlivých projektů seznamujeme studenty s různými úrovněmi státní správy a samosprávy a s mediálním prostředím, vše stavíme na diskuzích se zajímavými hosty z akademické půdy, politiky, občanského a neziskového sektoru a novináři. Základem tedy je zprostředkování faktů a souvislostí prostřednictvím „elit“, což ve správném kontextu nepovažuji za sprosté slovo.

Co aktuálně chystáte?

Právě finišují přípravy projektu Republika, který proběhne 29. - 31. 3. 2016 v Praze. Zabýváme se zde celostátní politikou. Tématy budou pravomoci prezidenta, fungování státních institucí, český stranický systém, role neziskovek v politice a další témata. Celý program vrcholí simulovaným zasedáním parlamentního výboru. Zájemci mají možnost se hlásit do 15. března. Republika proběhne podruhé, mám pocit, že loni jsme nastavili laťku poměrně vysoko. Je pro nás tedy výzva navázat na loňský úspěch.

Simulované zasedání výboru? V čem to spočívá?

Politické simulace na různých úrovních jsou vcelku běžné. Dělá je více organizací. My je však považujeme pouze za jednu z metod neformálního vzdělávání, proto v rámci projektů naší Akademie zabírají jen třetinu celého programu. Je to vyústění projektu, kdy si studenti vyzkoušejí nejen na základě nabytých znalostí z předchozích dvou dnů, jaké to je být politikem a rozhodovat o fungování příslušného orgánu, v tomto případě výboru Poslanecké sněmovny nebo Senátu.

Dále jsi zmiňoval Mezinárodní cenu vévody z Edinburghu. Čím se zabýváš tam?

Jsem zde projektovým manažerem pro mobilní aplikaci, která se právě vyvíjí a bude se uvádět do praxe. Ve zkratce: aplikace zjednoduší administraci aktivit v rámci plnění programu, a to jak studentům, tak jejich vedoucím. Jsem velmi rád, že i kromě Akademie Mladých občanů se věnuji práci, která se zabývá rozvojem mladých lidí a pomáhá jim tak do budoucna. Právě práce na projektech MOBu mi pomohla při výběrovém řízení na tuto pozici.

Vypadá to, že je o tebe velký zájem. Máš nabídky pracovat ještě jinde?

Během své práce i studia jsem si udělal spoustu přátel a vytvořil relativně širokou síť kontaktů v různých organizacích. Neříkal bych tomu přímo nabídky, čas od času se spíše objeví možnost spolupracovat na novém projektu či jiných aktivitách spolků s podobným zaměřením. Občas konzultujeme své aktivity třeba s Honzou Husákem z Národní pracovní skupiny pro strukturovaný dialog s mládeží. To je vždycky příjemné, pokaždé nás něco nového napadne. Jen ještě mít na ty nové nápady o trochu víc času.

Jak při tom všem stíháš ještě studovat dva obory?

Ona je otázka, jestli je opravdu studovat stíhám. Jsem studentem magisterských oborů Bezpečnostních studií a Veřejné politiky na Univerzitě Karlově. Je to docela náročné, ale vyhovuje mi, že studium v rámci obou oborů není založeno na memorování, ale spíše na psaní argumentačních esejí a řešení skutečných problémů. Nicméně, právě škola v kombinaci s mými aktivitami někdy vede k již zmiňovaným dlouhým nocím, což však byla a je jen moje volba.

Jaká vlastně byla posloupnost při rozhodování, co budeš dělat po střední škole? Lákala tě nejdříve politologie, neziskový sektor nebo jsi jako mnoho studentů příliš nevěděl, jakým směrem se chceš vydat?

Rozhodně bych lhal, kdybych řekl, že již na střední jsem jasně věděl, co chci dělat. Nicméně právě na gymnáziu jsem si vyzkoušel pořádání několika projektů a začalo mě to bavit, také jsem se vždycky zajímal o společenské dění a k politice mě to tak nějak táhlo. Co z toho vznikne, jsem však netušil, a mé současné aktivity se vykrystalizovaly až během studia na vysoké škole. Zároveň jsem měl štěstí na spoustu lidí, kteří mě buďto nějakým způsobem nasměrovali, nebo mi nabídli šanci se realizovat.

Co říkáš studentům, kteří se zajímají o politiku? Jak mají začít? Máš pro ně nějaké rady?

Nediktuji jim, co mají dělat. Spíš se snažím nastínit jim za pomoci mých spolupracovníků a skvělých hostů možné cesty pro další angažování. Často jsem až zaskočen, jaký přehled mají a kolik aktivit zvládají již při studiu na střední škole. Naplňuje mě to optimismem. Když bych měl však přeci jen něco poradit, tak snad jen nenechat se odradit a za každou cenu nespěchat. Spousta lidí od zájmu o politiku odrazuje, jelikož tuto oblast společenského života považují za nezměnitelnou a nepochopitelnou. Zároveň se daný člověk musí smířit s tím, že byť bude aktivní, některé změny k lepšímu mohou trvat v této oblasti daleko déle, než původně čekal.

Máš vlastně někdy čas věnovat se i jiným aktivitám, třeba rybaření si u tebe příliš představit nedovedu.

Co se ti na mě jako na vášnivém rybáři nezdá? Ale máš pravdu. Času na sebe opravdu moc nemám a je ho stále méně. Na druhou stranou, mám asi štěstí, protože jak má práce, tak aktivity AMOBu, kde pracuji v podstatě jako dobrovolník, mě velmi baví. Jinak se snažím co nejvíce času trávit se svou přítelkyní, mám rád prakticky jakýkoliv sport, nejraději však hraji fotbal, chutná mi dobré pivo s kamarády a rád sleduji seriály, mým nejoblíbenějším je pak Luther. Nenechte se pak zmást, také spánek je mou velkou zálibou

Na pracovních pohovorech velice často padá otázka, kde se vidíte za 5 let, co bys na to odpověděl?

No jo, stará známá otázka. Jelikož teď nejsem na pohovoru, s dovolením odpovím trochu obšírněji. Byl bych rád, kdyby se nám v průběhu 5 let podařilo dostat AMOB do širšího podvědomí a pokud by se tento koncept stal zárukou kvality. Dále bych si přál zrealizovat ostatní tematické projekty pro co nejvíce mladých lidí, a hlavně v co nejvíce místech v Česku. Je sice fajn, že naše projekty jsou ve velkých městech, ale cítím potřebu zapojit v co nejvyšším počtu studenty ze všech koutů ČR.

Rozhovor připravil Marek Bogdanowicz.

Martin Batko (Mladí občané)

Přidat komentář

Prosím odpovězte na otázku z důvodu ochrany proti spamu.

Buďme v kontaktu