Mezi panelisty byli Søren Kelstrup – velvyslanec Dánského království v ČR, Monika Ladmanová – vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, a Pavlína Žáková – náměstkyně ministra pro evropské záležitosti. Diskusi moderovala Aneta Zachová, šéfredaktorka serveru EURACTIV.cz. Velvyslanectví Dánského království v Praze se v rámci předsednictví zaměří na mladé lidi, kteří tvořili valnou většinu publika. Na závěr diskuse byl prostor pro dotazy, které se týkaly například nepřístupnosti bydlení, regionálních nerovností a nejistoty mladých lidí při vstupu na trh práce. Zazněl návrh inspirovat se Dánskem, kde existuje Ministerstvo sociálních věcí a bydlení. Také v rámci EU sílí debaty o potřebě evropského komisaře pro bydlení, což by umožnilo silnější a koordinovanější reakci na tuto krizi.
Z diskuse vyplynulo, že klíčovými tématy zůstávají bezpečnost, obrana a podpora Ukrajiny – Evropa musí být schopna se do roku 2030 sama bránit. Je proto zapotřebí, aby členské státy NATO směřovaly k cíli vynakládat 5 % společných výdajů na obranu v rámci Aliance. Zároveň je nutné, aby Evropa byla schopna samostatně jednat a dosahovat výsledků v oblasti obrany. V této souvislosti zaznělo i přijetí Bílé knihy o evropské obraně do roku 2030, jejímž prostřednictvím by se měla navýšit vojenská pomoc Ukrajině o munici, protiraketové systémy a drony a měly by se na to mobilizovat finanční prostředky (viz více informací zde).
V EU aktuálně probíhá legislativní proces v oblasti vesmíru (tzv. EU Space Law), jehož cílem je vytvořit právní rámec pro bezpečné a konkurenceschopné evropské vesmírné aktivity. Legislativní návrh (tzv. EU Space Act) byl představen Evropskou komisí dne 25. 6. 2025. Vedle toho se diskutuje o Evropské strategii obranného průmyslu (EDIS) a vytvoření společného evropského obranného trhu – včetně podpory společných nákupů obranné techniky, spolupráce členských států a harmonizace pravidel v oblasti duálního použití pro civilní, vojenské a bezpečnostní účely.
Ohledně konkurenceschopnosti zazněla kromě Draghiho zprávy také informace o dlouhodobém úsilí Evropské komise zvýšit konkurenceschopnost EU prostřednictvím strategických investic a snižování regulační zátěže pro malé a střední podniky. Dále byl zmíněn Kompas konkurenceschopnosti (viz), který identifikuje tři klíčové oblasti – zmírnění inovační mezery, dekarbonizaci ekonomik a snižování závislosti – díky nimž může EU posílit svou konkurenceschopnost. Diskutovalo se rovněž o tzv. omnibus balíčcích, které mají zjednodušit legislativu v oblastech jako klima, obrana, malé a střední podniky a přilákat investice.
V neposlední řadě se řešily také dezinformace a vliv sociálních sítí. Jedním z pilířů komplexní reakce EU na tyto nové výzvy má být tzv. Democracy Shield – nový nástroj zaměřený na ochranu demokracie před dezinformacemi, vnějšími zásahy a rostoucí hrozbou extremismu. Jeho představení se očekává na podzim 2025. EU také pokračuje v práci na AI Act – komplexním právním rámci pro využívání umělé inteligence. Jeho cílem je ochrana základních práv občanů a posílení důvěry ve vývoj a nasazování inovací.
Diskuse otevřela rovněž otázku role sociálních sítí a nutnosti chránit mladé lidi před manipulacemi, a to zejména v období voleb. Mezi konkrétními návrhy zazněla podpora ověřování věku na digitálních platformách, čímž by se omezil vliv škodlivého obsahu, dezinformací či extrémistické propagandy na nezletilé. Právě tato oblast je také jednou z priorit dánského předsednictví v oblasti ochrany mladých lidí v online prostředí (viz priority dánského předsednictví).
Autorka: Petra Kučerová