Diskuse byla součástí přípravy nového Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) na období 2026–2035. Mladí lidé ve věku 16–27 let ze všech koutů republiky tak mohli k němu vyjádřit svůj názor.
Setkání se kromě mladých zúčastnili i odborníci – Miroslav Novák z Ministerstva životního prostředí, Jiří Kulich, ředitel Střediska ekologické výchovy SEVER a Vítězslav Slíva z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Ne každý má stejné příležitosti
Z diskuse vyplynulo, že přístup k environmentálnímu vzdělávání se výrazně liší podle školy, regionu či rodinného zázemí. Klíčová je osobní zkušenost s přírodou a přítomnost inspirativních osobností. Jak zaznělo od jednoho účastníka:
„Hlavní determinant je spojení lidí s přírodou – krajina, kdo s ní pracuje. Z toho důvodu rovný přístup není možný.“
Důležitou roli sehrává i schopnost orientovat se ve zdrojích informací:
„Škola je důležitá, ale klíčové je kritické myšlení. Mladí dnes informace získávají hlavně přes sociální sítě – a právě proto musí být schopni je vyhodnotit.“
Neformální vzdělávání, například ve skautu nebo volnočasových oddílech, podle účastníků často supluje formální školní výuku.
Změna začíná u jednotlivce, ale odpovědnost je i systémová
Postoje účastníků k odpovědnosti vůči životnímu prostředí byly vyvážené – uvědomují si svou osobní roli, ale zároveň zdůrazňují potřebu systémových změn.
„Být odpovědný znamená myslet nejen na sebe, ale i na společnost. Jsme součástí struktur, které musíme měnit.“
„Jednotlivec má omezené možnosti. Hlavní dopad mají firmy a celkové nastavení systému – proto je důležité spojovat se a měnit věci společně.“
Klíčové poznatky z tematických oblastí SP EVVO
Z tematických oblastí SP EVVO vyplynula řada podnětů: účastníci ocenili důraz na rozvoj odolnosti, kritického myšlení a mediální gramotnosti, důležitost neformálního vzdělávání a potřebu podpory mladých vzorů i práce s emocemi spojenými s klimatickou krizí. Zazněla potřeba stabilního financování a kvalitního zázemí, včetně podpory venkovních učeben a ekologické infrastruktury.
Dále byl zdůrazněn význam mezioborové spolupráce, podpory pedagogů a propojení s občanskými iniciativami. Kladně byla hodnocena témata jako duševní zdraví či spravedlivá transformace, zároveň ale zazněla výtka vůči formálnímu přístupu bez jasného dopadu na školní praxi a nedostatku nástrojů pro online spolupráci.
Participace? Neformální, praktická i podpořená institucemi
Jedním z klíčových témat byla participace mladých lidí. Účastníci popsali konkrétní příklady – od školních parlamentů, přes studentské projekty až po zapojení do komunitních aktivit. Důležité podle nich je, aby participace nebyla pouze formální, ale reálná, smysluplná a podporovaná.
„Participace může být brainstorming i manuální práce – třeba v terénu s Hnutím Brontosaurus nebo akcemi jako Ukliďme Česko.“
„Školy často podporují trendy jako Zero Waste nebo stávky za klima – ale když chybí dlouhodobá podpora, vše rychle vyšumí.“
Velký význam přikládali také možnostem ovlivňovat dění na lokální úrovni – v obcích, městských částech, prostřednictvím komunitní práce a spolupráce s místními politiky.
Přínos pro obě strany
Online setkání přineslo hmatatelné výsledky. Mladí lidé měli možnost aktivně ovlivnit obsah tematické části nového státního programu, sdílet své zkušenosti a formulovat podněty. Ministerstvo životního prostředí díky tomu získalo důležitý vhled do perspektivy mladé generace. Účastníkům byla dále nabídnuta možnost podílet se i na připomínkování budoucích akčních plánů.
Setkání zároveň otevřelo prostor pro sdílení dobré praxe mezi školami, inspiraci a propojení s dalšími aktivitami – například s připravovaným Veletrhem ekologické výchovy, na který byli účastníci pozváni představit své vlastní projekty.